Loading...
Fotbal

Jsem rád, že jsme mohl klukům v kariéře pomoct, říkal Toma po posledním zápase za Písek

Písečtí fotbalisté v sobotu odehráli poslední utkání sezony proti Radotínu. Nezakončili ji však tak, jak by chtěli. Proti pražskému týmu šli sice do vedení, soupeř ale oplácel čtyřmi brankami, přičemž gól fotbalistům od Otavy již nedovolil. Své poslední utkání za jihočeský celek odchytal brankář Michal Toma, který odpovídá v následujícím rozhovoru.

Jak jste viděl vaše poslední utkání za Písek z branky?
Radotín byl rozhodně těžký soupeř a myslím, že v téhle fázi soutěže měl lepší tým než my. Stačilo jim jen hrát svoji hru. My jsme se tomu vůbec nedokázali přizpůsobit. Už ve druhé minutě to mohlo být 0:2, když měli dvě obrovské šance. Mají v týmu kluka Basseyho, který ve 3. lize podle mě nemá co dělat. Jeho výběr a tah na bránu je neskutečný. Výsledek 1:4 je smutný, bohužel to ale asi odpovídá tomu, co jsme viděli na hřišti.

Připravovali jste se právě na Basseyho nějak speciálně?
Věděli jsme o něm. Ale každý zápas je jiný, jednou vám udělá kličku doprava, podruhé doleva. Věděli jsme, že je rychlý, má pořádný výskok i skvělý výběr místa. Připravit se na něj nejde, je to nevyzpytatelný soupeř.

Nashromáždila se s koncem sezony už i únava?
Řekl bych, že ano. Kupilo se to tam, protože málo lidí je z Písku, naopak nás hodně dojíždí. Ty přejezdy mezi tréninky a zápasy byly unavující, ale zvládli jsme to a nakonec už jsme to definitivně ubojovali.

Zápasem proti Radotínu je sezona za vámi. Když se za ni ohlédnete, jak byste ji zhodnotil?
Rozdělil bych to na dvě věci. Jedna je kabina, kde je úžasná parta mladých kluků, přičemž bych řekl, že někteří z nich ve 3. lize taky nemají co dělat. Mají rozhodně navíc. Druhá strana je ta sportovní. Někdy se nám opravdu nedařilo, dostávali jsme hloupé góly. Měli jsme taky okleštěný kádr deseti dvanácti lidí, kteří to táhli pořád. Nevyhnula se nám ani zranění. Nedokázali jsme několik dobře rozjetých zápasu dotáhnout do konce, což je škoda.

Takže pozitiva tedy převažují především v té první věci?
Určitě! Jsou to pořád všechno mladí kluci, kteří mají v osmnácti a devatenácti letech kariéru před sebou. Když budou pořádně makat a pracovat, jsem si jist, že před sebou mají světlou budoucnost. Všechny ty zápasy jim něco daly, mně už asi tolik ne, ale jsem rozhodně rád, že jsem tady mohl být a v některých věcech, co by mohli do další fotbalové kariéry zlepšit, jim třeba i pomoct.

Jak moc pro vás bylo těžké adaptovat se v Písku, kam jste přestoupil z Táborska?
Ani moc ne. Víceméně fotbal je pořád stejný, akorát ta ČFL je více o soubojích, je agresivnější. I s ohledem na rozhodčí nikdy nevíte, co vám může tahle soutěž nabídnout. Na to se ale rozhodně nechci vymlouvat. Takže to asi bylo jen o těchto věcech. Jak jsem říkal, jinak je to spíš stejné.

A co příští sezona, už víte, kde budete chytat?
Mám byt v Praze, kde bydlím, takže těžko říct. Taky nevím, co bude s moji smlouvou v Táboře. Musím to všechno vyřešit, teď nedokážu přesně odpovědět.