Sportovce a sportovní kluby napříč celou republikou zužuje vládní opatření a přerušení soutěží. Jak se to dotklo vašeho týmu?
Je to velmi nepříjemné. Už takhle jsme kvůli koronavirovým opatřením nenávratně přišli o druhou polovinu minulé sezóny. Velice mě mrzí, že opět trpí hlavně sport a kultura. Chtěly bychom si pořádně zahrát, což nám prozatím moc nevychází. Doufám, že nepřijdeme o další ročník a stihneme sezónu v normálním rytmu dohrát.
Za výrazného omezení ovšem trénovat lze. Máte vyčleněné alespoň skupinové tréninky nebo doporučeno individuální udržení se ve formě?
Všechny okolnosti stále řešíme. Nic nemáme potvrzeno ani odsouhlaseno, proto nyní vyčkáváme na další informace od klubu, kterými se samozřejmě budeme řídit. V plánu však je, že od příštího týdne bychom mohly začít v omezené míře trénovat alespoň v šestičlenných skupinách.
V sázce je vytoužený postup do vyšší soutěže. Připouštíte si možnost, že by se sezóna nedohrála, byť by postoupil vedoucí tým z nedohrané tabulky?
Za celý tým mohu potvrdit, že si všechny přejeme, abychom sezónu dohrály. Zejména tím by se postupové místo potvrdilo. V opačném případě bychom za postup sice byly rády a s radostí jej přijaly, jenomže by nám chutnal hořkosladce. Nelze říci, že by nebyl zasloužený, ale chceme si jej vydobýt a zasloužit při kompletně dohrané soutěži.
Pojďme si povídat o Vaší kariéře. Kdy jste se dostala do fotbalového prostředí a kdo Vás do něho zasvětil?
Začala jsem na zdejší docela pozdě. Když mi bylo dvanáct let, přivedla mě má kamarádka do týmu v Úsilném, kde jsem pouze trénovala, než celý náš tým spadl pod SK Rudolfov. Žákovskou kategorii jsem dohrála právě zde, odkud jsem putovala do ženského týmu v Mokrém.
TJ Mokré je v ženském fotbale vcelku zvučné jméno, Jaká pro vás byla první zkušenost v ČFL?
Zkušenost to byla rozhodně cenná. poznala jsem nové hráčky a v rámci třetí ligy jsem si vyzkoušela i nový styl hry než byl ten, na který jsem byla dosud zvyklá. Když jsem v tomto působišti odehrála rok, spojila se děvčata z Rudolfova a Třeboně, což pro mě znamenalo další přestup. Nemusela jsem dlouho váhat, abych se rozhodla, byla to jasný volba.
V Třeboni jste strávila dva roky, než přišel již známý zájem Dynama a přesun do jihočeské metropole. Jak na tyto dva roky vzpomínáte?
S holkama jsme založily nový tým a získaly spoustu dobrých zážitků a zkušeností. Třeboň nám nabídla slušné zázemí. Jen nám chyběla ambice posunout se výš. Ta přišla se zájmem Dynama a já si byla jistá, že pro naši budoucnost je dobré nabídku přijmout. V sázce bylo i herní zlepšení nás všech.
Před nynějším ročníkem se váš tým ještě rozrostl o dvě hráčky. Jak se začlenily a jak byly ostatními přijaty?
Jsem toho názoru, že z obou stran se toto angažmá vydařilo velice dobře. Anička (Anna Koubová, poznámka redakce) je pro nás velkou obrannou pomocí, která dokáže skvěle podpořit záložnou řadu. Simča (Simona Jandová, poznámka redakce) naopak úžasně pracuje ve středu pole s kvalitním přechodem do útoku.
Ačkoliv není třeba předbíhat, Česká fotbalová liga je blízko. Jakého milníku byste, coby tým, rády dosáhly?
Aktuálně je pro nás hlavním cílem a lákadlem postup Divize o patro výš. Tam se chceme aklimatizovat, otrkat a vzájemně se zlepšit. Jsem si jistá, že společně máme na to, abychom to dotáhly ještě dál.
Jaký je váš osobní cíl? A co Vás fotbalový vzor?
Mám ráda trio Mbappe, Neymar, Messi. Jsou to moji nejoblíbenější hráči a je bych označila za své vzory. Ráda bych se nadále zlepšovala a dopracovala to co nejdál bude možné. Na konkrétní cíle si ale netroufám, na to je stále brzy.